Na co umřeli čtyři nejstarší generace našich předků Imrichů, se nedá zjistit. Příčina úmrtí se psala do matrik až na začátku 19. století.

Proto je zajímavý zápis v matrice Čejkovic signatura 5176, sn. 244 -  6. 3. 1705 zemřel svobodný mládenec Jan, Řehoře Imricha (1657? - 1735). Snad přeloženo správně - postižen mrtvicí a bez vnímání smyslu zaopatřen posledním pomazáním. Věk se v té době ještě neuváděl.

Kolika let se dožili naši předci? U nejstaršího předka Řehoře se uvádí u úmrtí věk 78let, Jan zemřel v 69letech, Matouš v 55letech na tyfus a Jan 62letý. U dvou manželek je uváděn věk 78 a 47 let další dvě se dožily 62 a 46 let.  Jen u několika dospělých je uvedena příčina úmrtí. Mimo tyfus je uvedeno Abzehrung, to může být TBC, nebo také vysílení nemocí, chřadnutí stářím. 

Dá se tedy říct, že naši předci Imrichovi měli celkem dobré zdraví. Umírali, když děti byli již zaopatřeny. Dokládá to také Anna Imrichová *1812, manželka Matěje Šefčíka, ze všech předků Imrichů se dožila nejvyššího věku - 81 let.

Zajímavý je údaj v publikaci Prušánky, vinařská obec Podluží, str. 190. V roce 1967 se místní muži (podle zjištění kronikáře) dožívali průměrného věku 54 roků a ženy 71let. Věk prušáneckých mužů byl oproti celostátnímu průměru o 15 let nižší. Nízký věk mužů je vysvětlován pracovním a psychickým vypětím ze zaměstnání a následující, ještě těžší prací na svém záhumenkové hospodářství.

Prušánky, vinařská obec Podluží. Brno-Prušánky 1999, s. 190