Jak vesnický román
Život ve Studnicích č. 48 na Vyškovsku, po úmrtí 43letého celoláníka Václava Hanáka dne 5. 7. 1775, by mohl být námětem pro vesnický román. Z devíti jeho dětí žily zde již jen dvě dcery, třetí Josefa byla provdaná v Rychtářově. Proč ne vdova Kateřina Hanáková, ale sedmnáctiletá dcera Kateřina byla ta, která sňatkem měla zajistit udržení usedlosti?
Ženichem byl náš předek Ignác Šefčík (1758 Nové Sady na Vyškovsku - 1800 Josefov č. 27), syn panského myslivce ve Studnicích - Josefa Šefčíka (1717? -1795 Dědice). Sňatek byl 29. 10. 1775, ženich měl 17 roků a tři měsíce. Ignác Šefčík, bez zkušeností s hospodařením na statku, převzal usedlost, stal se najednou velkým sedlákem - celoláníkem.
Ignácova tchýně, 44letá vdova Kateřina, se provdala deset měsíců po sňatku dcery za svobodného Jana Orálka z Rychtářova, který byl o dvacet let mladší. Proč si bral 24letý mládenec výměnkářku? Usedlost nikdy nepřevzal. Děti již spolu neměli.
Jak vypadalo hospodaření nezkušeného18letého Ignáce a jeho nevlastního tchána, 24letého Jana, syna sedláka z Rychtářova? Kdo řídil práci, kdo radil, kdo poslouchal, to se už nedozvíme.
Ani proč náš předek Ignác Šefčík prodal dne 9. 10. 1787 usedlost Studnice č. 48 a odešel do Josefova č. 27 na hodonínské panství, kde byli jeho dva bratři panští myslivci.
Ignácova tchýně Kateřina s manželem žila dál v domě Studnice č. 48, asi měli zajištěný výměnek. Za necelé dva roky dne 18. 6. 1789 v domě Studnice č. 48, zemřel Martin, osmiměsíční syn podruha Jana Orálka. Křest syna Martina ale ve Studnicích nebyl. Nemohl to být syn 56leté manželky Kateřiny. Neznámá matka dítěte, snad děvečka u nových hospodářů, porodila syna v jiné obci. Ale vrátila se znovu do domu Studnice č. 48 i se synem Martinem.
Dva měsíce po smrti manželky Kateřiny (+ 6. 6. 1802 Studnice č. 48) se 50letý Jan Orálek oženil v Rychtářově s 25letou, svobodnou Marianou Badalovou.
Jan Orálek, již domkář, žil s rodinou ve Studnicích č. 85, narodilo se jim pět dětí. A zde také v roce1822 sedmdesátiletý Jan Orálek zemřel.