vypukla v Rosicko-oslavanském

revíru v listopadu 1932. Horníci

vydrželi nefárat až do konce února

příštího roku, kdy jejich odpor zlomil

skandál kolem smrti stávkokaze

Josefa Ševčíka. V květnu 1933

proběhl v Brně proces s jedenácti

horníky podezřelými z toho,

že Ševčíka utloukli klacky a pobodali

nožem. Bylo to smutné souzení,

plné nechtěného humoru – přesně

jak se dá čekat od procesu s tlupou

nevzdělaných chudáků, kteří utlučou

stejného chudáka, jako jsou oni

sami. K bodání a tlučení klackem

do oběti se nepřiznal vůbec nikdo,

obžalovaní místo toho svalovali vinu

jeden na druhého. Porota rozhodla,

že se na Ševčíkovi nikdo nedopustil

vraždy ani zabití. Nejtěžším trestem

tak bylo deset měsíců těžkého

žaláře za ublížení na těle. Docela

směšný trest za smrt člověka.