Zakladatelé rodu Šefčík/Ševčík v Mutěnicích Matěj Šefčík (1817-1882) z Josefova a jeho žena Anna, roz. Imrichová (1812-1893) z Prušánek se kolem roku 1867 stěhují do Mutěnic. Stěhují se i tři dospívající děti. Z dvojčat Anna (*1845), Josef (*1848) a František (*1849). Z evidence sčítaní lidu ze dne 31. 12. 1869 víme, že se v Mutěnicích usadili v domě č. p. 72. Není zde však uvedena druhá dcera z dvojčat Marina (*1845) a není uvedena ani ve sčítacím archu obce Josefov, č. domů 26, roku 1857. Její osud dodnes neznáme. V evidenci zemřelých (1845-1857) taktéž není uvedena. 

Možná šel Matěj do Mutěnic na doporučení svého otce Karla Ševčíka (1781-1852), poněvadž měl manželku Kateřinu, roz. Benkovičovou z Mutěnic. Větvě předků Kateřiny Benkovičové (Škápík, Šafránek, Tuřánek) sahají až do roku 1661 a řadí se mezi staré rody v Mutěnicích.

Rodina se však během let stěhuje z domu do domu a děti zakládají v Mutěnicích další rodiny. To zjišťujeme z dalších sčítacích archů, tak i z evidence sňatku či úmrtí, kde je uvedeno vždy jiné číslo domu.

Dcera Anna Šefčíková (*1845) je v Mutěnicích dne 24. 2. 1868 oddána za Jiřího Bílka (*1839). Narodily se jim dcery Anna (1868-1869) a Marie (1871-1873), které se dospělosti nedožily. V roce 1880 bezdětní manželé Bílkovi žijí v domě č. 365 u bratra Josefa Šefčíka (*1848) a jeho ženy Jenovéfy (*1852). V roce 1890 žijí Bílkovi u Kmentů v domě č. 370. V domě žije i vdova Anna Šefčíková, roz. Imrich (*1812). Jiří je v Mutěnicích ve službách obce hlásným. Dne 1. 12. 1903 Jiří Bílek umírá v domě č. 64 na srdeční vadu. Bohužel osud 58leté vdovy Anny Bílkové, roz. Šefčíkové (*1845) ji přivedl k chudobě. Jako služebná vdova bydlí koncem roku 1910 v obecním chudobinci v domě č. 46. Další osud vdovy Bílkové neznáme.

Synové Matěje Šefčíka a Anny Imrichové, Josef Šefčík (*1848) a František Šefčík (*1849) se v Mutěnicích dne 14. 1. 1873 oddávají se sestrami Jenovéfou a Juliánou, dcerami Petra Kuje z Lužic a Brigity, roz. Kmentové z Mutěnic. Jenovéfa (*1852) a Juliána (*1850) byly sirotky, sourozenci se nedožili dospělosti. Rodiče Petr a Brigita zemřeli náhle v září 1853. Petr na zápal plic a Brigita na poli (trpěla nemocí jater). O dcery se zřejmě starali kmotři Petr Sasín,1/4láník a jeho žena Juliana.

Josef s Jenovéfou a František s Juliánou jsou tak jedinými předky dnes žijících potomků rodu Šefčík/Ševčík v Mutěnicích. V matrikách nalézáme i Ignáce Šefčíka (*1845), synovce Matěje. V roce 1880 Ignác bydlel se svojí rodinou v domě č. 358. V Mutěnicích se narodil, ale i zemřel syn Ignác (1879-1881). Ignác se však s rodinou přestěhoval do Prušánek.

Zakladatel Matěj Šefčík (*1817) s ženou Annou (*1812) žijí u dětí a průběžně se stěhují.  Na přelomu roku 1880-81 žijí v domě č. 302 u syna Františka (*1849) a jeho ženy Juliány (*1850). Matěj Šefčík zemřel na zápal plic 22. 2. 1882 v domě č. 430 a jeho žena Anna 15. 2. 1893 v domě č. 374 na stáří. Dům č. 374 od r. 1885 vlastnil syn Josef (*1848) s Jenovéfou (*1852).

Kde byli pohřbeni zakladatelé našeho rodu? Kolem kostela se původně nacházel hřbitov, který existoval do roku 1893. Nový (dnes již starý hřbitov) byl vysvěcen v roce 1857. Je tedy pravděpodobné, že oba předci původně z Josefova leží dnes na starém hřbitově a pravděpodobně v hrobě, ve kterém je pochována jejich vnučka Marie Šefčíková, provd. Slováčková (1885-1939).