Víc o našem předku Ignáci  Šefčíkovi (1758  Nové Sady na Vyškovsku -1800 Josefov č. 27) je v příspěvku „Jak naši předci na Hodonínsko přišli“ .

Po smrti Ignácovy manželky Kateřiny (15.9.1813 Josefov č. 27) zůstala v Josefově dcera Veronika, provdaná Paráková a Karel - náš předek, který se po prodeji usedlosti č.27 stal v Josefově podruhem. Druhá dcera Mariana se již v roce 1806 provdala za Antonína Křehulu do Prušánek.

Třetí dcera Tereza (*30. 4. 1795) byla dne 26. 1. 1814 propuštěna z hodonínského panství do břeclavského panství. Šla Tereza do služby k sedlákům, ale proč na jiné panství? Její  sňatek jsme v žádné blízké obci břeclavského panství (Žižkov, Velké Bílovice a dál od Mikulčic až k Břeclavi) nenašli. A tím stopa po osudu Terezy končila.

Až při hledání předků Anny Imrichové, manželky našeho předka Matěje Šefčíka, přišlo překvapení. V Prušánkách, vzdálených asi 2,5km od rodného Josefova, jsme našli sňatek Terezy Ševčíkové.

Dne 14. 11. 1814 se zde oženil dvacetiletý Štěpán Garšic, 1/4láník ze Staré Břeclavi č. 21 s Terezou, dcerou Ignáce Ševčíka, 1/4láníka z Josefova. U Terezy je uveden věk 21 let, ale bylo jí teprve 19 roků, bydliště Prušánky č. 3. Svědci byli 1/4láníci ze Staré Břeclavi.

Tereza náležela do břeclavského panství, pracovala ve Staré Břeclavi? Proč byl ale sňatek v Prušánkách? Jedno vysvětlení se nabízí. Právě v Prušánkách č. 3 bydlela Terezina starší sestra Mariana  Křehulová .

Chyby v zápise u nevěsty (udaný věk, Tereza byla sirotek -  otec již od roku 1800 nežil) vysvětlují, proč byl možná sňatek v Prušánkách a ne v Břeclavi. Tereze nebylo 24 let (tehdejší plnoletost), musela by mít povolení ke sňatku od sirotčího úřadu. A to by asi znamenalo složité úřední jednání. A tak se našlo asi jiné řešení.

Prušánecký farář Antonín Pabst, který snoubence oddal, byl v Prušánkách teprve půl roku. Nemusel vědět, že Ignác Ševčík z Josefova již zemřel, protože navíc Josefov patřil do farnosti Dolní Bojanovice. A Tereza uvedla jako bydliště Prušánky č. 3, dům své sestry Mariany Křehulové, čili svatba byla v bydlišti nevěsty, jak bývalo v té době zvykem.

Tereza měla se Štěpánem Garšicem od roku 1816 do roku 1824 pět dětí a zemřela teprve třicetiletá dne 4. 5. 1825 ve Staré Břeclavi č. 21 na zánět plic. 

Že zjištění osudu, v břeclavském panství ztracené Terezy Šefčíkové, se najde v Prušánkách, v nejbližší možné obci od rodného Josefova, patří k překvapením, které pátrání po předcích přináší.